cz| en

Nový zákon o investičních společnostech a investičních fondech

Do různých druhů fondů (retailových i do fondů kvalifikovaných investorů) své peníze či jiný majetek vložilo již mnoho českých investorů. A právě v odvětví fondů se nedávno zcela změnila právní regulace, která bude mít dopad nejen na správce fondů ale i na ty, co do fondů investovali. 19. srpna 2013 nabyl účinnosti nový zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (zkráceně ZISIF).

Základním impulsem pro přijetí nového zákona byla povinná implementace evropských předpisů, zejména směrnice AIFMD (regulující alternativní správce majetku). Cílem této směrnice je zjednodušeně řečeno dostat pod evropskou regulaci vše, co alespoň trochu připomíná shromažďování peněz od osob usazených v EU za účelem jejich investování. Podle ZISIF tak bude regulováno jakékoliv shromažďování prostředků od dvou a více investorů, kde návratnost investice či zisk investora je, byť jen částečně, závislý na hodnotě nebo výnosu majetku, do kterého byly investovány (neplatí pro rodinný majetek a výrobní, obchodní a holdingové firmy).

Podnikatelské projekty investic do pozemků, budov, pohledávek, firem k restrukturalizaci, private equity, venture capital aj., které jsou kofinancovány externími investory, často spadnou pod regulaci ZISIF, byť se nejedná o fond. Stejně tak se pod ZISIF dostanou i skupiny investorů, které sdružily své prostředky ke koupi a podílení se na výnosu aktiv, na které jednotlivě nemají dostatek prodtředků (kancelářské budovy, solární parky, apod.).

Většinu těchto projektů nicméně čeká pouze omezená forma regulace (např. zjednodušené informační povinnosti a pouze zápis do seznamu vedeného ČNB bez nutnosti absolvovat zdlouhavou proceduru povolování), avšak musí se pohybovat v rámci stanoveného limitu, tj. musí mít majetek do 100 mil. EUR (nebo 500 mil. EUR, pokud není použit pákový efekt / úvěrování), který není možné rozdělit mezi investory po dobu 5 let.

Vzhledem k tomu, že řada z těchto projektů je realizována přes tzv. daňové ráje, směrnice AIFMD si klade za cíl dostat tyto projekty a finanční prostředky zpět do oblasti EU. Česká republika je jednou z možných jurisdikcí, která by chtěla konkurovat etablovaným „fondovým" zemím, jako je Lucembursko, Malta či Irsko.

Nový ZISIF tak přináší do českého prostředí velké množství nových typů fondů, pro které byl právě velkou inspirací lucemburský trh, např.:
- akciovou společnost s proměnlivým kapitálem (tzv. SICAV) včetně možných podfondů, jak již znají mnozí investoři do lucemburských fondů,
- svěřenský fond, což je fondová obdoba trustu, který nově s účinností od 1.1.2014 zavádí i nový občanský zákoník,
- komanditní společnost a komanditní společnost na investiční listy, což je obdoba zahraničních limited liability partnership často využívaných v oblasti private equity a venture capital.

ZISIF opouští limit maximálního počtu investorů ve fondu kvalifikovaných investorů, který dosud byl 100 a měl zajistit, aby fond byl nabízen privátní nabídkou omezenému počtu investorů. Nově naopak je zaveden limit minimální investice jednoho investora ve výši 125 tis. EUR (či ekvivalent v Kč) s prohlášením o akceptaci rizik, nejspíše dle logiky, že kdo je schopen investovat takto vysokou částku, je také schopen zvážit vyšší rizika spojená s tímto typem fondu - obvykle platí: nižší regulace a diversifikace, nižší likvidita, rizikovější strategie.

Doufejme, že nová právní úprava bude znamenat velký posun vpřed pro český fondový business směrem k rozvinutým zahraničním „fondovým" centrům a přinese nové obchodní příležitosti.

aktualnertxt1562.jpg


 

zpět

EN


zpět